Dříve, než se začtete do článku, se pojďme krátce zamyslet nad tím, co to přesně znamená pojem “dlouhá expozice”. Z mého pohledu lze dlouhou expozici definovat jako vše, co ve fotografii zdůrazňuje pohyb. Je úplně jedno, jak dlouhý nebo krátký čas závěrky jsem použil. Jinými slovy, klíčová není délka expozice, ale efekt, který na fotografii vytvoří. Fotografování dlouhými expozicemi je velice zábavná disciplína. Ta zábava spočívá zejména v tom, že je to tak trochu alchymie a výsledek je vždycky trochu překvapení. Je téměř vyloučeno, že někdy uděláte dvě identické fotky. Co tedy potřebujete k tomu, abyste mohli začít fotit dlouhé expozice? Pokud bych tu otázku bral doslovně, tak stačí fotoaparát s objektivem, protože zvýraznit pohyb je možné i při fotografování z ruky. Bez dalšího příslušenství však budete velice omezeni tím, že bez stativu a filtrů nebudete schopni vytvářet podobné fotografie krajiny nebo města, které v tomto článku uvidíte. Pomůcek, které vám mohou pomoci, je spousta, ale zmíním jen ty nejpodstatnější, bez kterých se obejdete jen stěží.
SKUTEČNĚ POTŘEBUJI STATIV?
V průběhu fotografování potřebujete, aby se fotoaparát nehýbal. Stativ je tedy základní pomůckou. Jak vybrat vhodný stativ by vyžadovalo další článek. Jednoduše řečeno, i špatný stativ je lepší než žádný stativ. Pokud tedy nechcete investovat a nějaký stativ máte, prostě jej použijte. Pokud stativ vybíráte a chcete při fotografování komfort, doporučuji se poohlédnout po zaběhlých značkách, kde máte jistotu nejen v kvalitě, ale i v náhradních dílech a bezproblémovém servisu. Jednou z nich je například Manfrotto, které nabízí naprosto nadstandardních 10 let záruky, která je podmíněna pouze tím, že si u nich zakoupený produkt zaregistrujete. Nemusí platit ani to, že vždy je potřeba velký a těžký stativ. V mé recenzi na Manfrotto Befree Advanced Fibre Travel Trip se můžete podívat na stativ, který i s hlavou váží pouhý kilogram. Spousta fotek z tohoto článku vznikala za použití právě tohoto stativu.
FILTRY? BEZ NICH TO FAKT NEJDE.
Tady už je to trochu složitější. Proč vůbec nějaký ND filtr potřebujeme? Odpověď je jednoduchá. Tím, že jej nasadíme na objektiv, omezíme dopad světla na snímač. Ten bude potřebovat mnohem delší čas na to, aby fotografovaná scéna byla správně exponovaná. Silným ND filtrem i za dne docílíme toho, že čas expozice může být i několik minut. ND filtry se liší svou intenzitou. Jaké filtry se tedy hodí mít? Pokud budete chtít fotit dlouhé expozice za většiny podmínek, tzn. v modré hodince, zlaté hodince, za ostrého slunce i ve dne pod mrakem, tak se nevyhnete tomu, mít filtrů několik a střídat je dle potřeby. Já používám filtry českého výrobce VFFOTO, protože se jedná o osvědčenou kvalitu. Tyto filtry mají minimální barevný posun a bezkonkurenční servis. Dnes jsem ambasadorem této značky, ale filtry VFFOTO jsem používal dlouho před tím, než jsem se jím stal. Jako ideální set filtrů pro většinu situací považuji ND64x, ND2000x, ND8000x a ND32000x.
Velice rád bych vám teď napsal, jaký filtr máte kdy použít, ale takhle to jednoduše nefunguje, protože proměnných, se kterými se při focení dlouhých expozic setkáte, je hodně. Asi nejvíce vám pomůže, když se při fotografování zaměříte na délku expozice a filtr vyberete takový, který vám k tomuto času nejlépe dopomůže. To, jestli použiji ND2000 nebo ND8000, totiž neurčuje, kdy fotím, ale co fotím a za jakých podmínek fotím. V situaci, kdy budete s ND8000 fotit za slunečného dne, můžete se stejným nastavením dosáhnout podobného času jako s ND64x na sklonku dne nebo někde v lese. Záleží prostě na tom, kolik je světla. Teď už tedy víte, že nejdůležitější ze všeho je váš záměr. Ne, to není vtip. Opravdu doporučuji se vždy zamyslet nad tím, jakou chcete fotku. Chcete fotku, kde budou mraky rozmázlé jako čáry na obloze? Někdy toho dosáhnete expozicí dlouhou 5 minut, někdy stačí minuta. Jakto? No protože taky záleží na tom, jak rychle se ty mraky pohybují. Takže pokud budou mraky líné a za minutu to na fotce skoro nepoznáte, tak je potřeba sáhnout pro silnější filtr a expozici prodloužit.
Pro lepší orientaci v tom, kdy použít jaký filtr, je potřeba si všimnout ještě jedné věci. Co přesně znamenají čísla v označení jednotlivých ND filtrů? Díky tomu, že densita (což je to číslo uvedené u filtru 64, 2000 atd.) je pro mne taková nic neříkající hodnota, pojďme se rovnou zaměřit na to, jaký úbytek EV jednotlivé filtry nabízí. Informace o EV u jednotlivých filtrů najdete třeba v této tabulce:
Jak spočítám čas, na který budu fotografovat s nasazeným ND filtrem?
Nejprve nechám fotoaparát vypočítat čas expozice bez filtru a v aplikaci tento čas přepočítám tak, že nastavím, jaký filtr chci použít.
Pro výše zmíněný set filtrů jsou to tyto hodnoty:
- ND64x (-6EV)
- ND2000 (-11EV)
- ND8000 (-13EV)
- ND32000 (-15EV)
Pro neznalé: +1EV = 2x více světla a -1EV = 2x méně světla. Pokud čas pro správnou expozici vychází na 1 vteřinu, tak pokud bych do scény přidal 2x více světla (+1EV), tak 1 vteřinu podělím číslem 2. Pokud naopak ze scény světlo uberu o -1EV (nasazením ND filtru o síle -1EV), tak 1 vteřinu vykrátím číslem 2.
Filtr ND2000 má úbytek -11EV. Pokud by expozice bez filtru vycházela na 1 vteřinu, tak s nasazením ND2000 bude přepočet vypadat následovně: 1 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 = 2048 sec (34,13 min). Čas musím vynásobit za každý úbytek EV, takže u ND2000 11x. Takový čas je samozřejmě nesmysl, takže pokud je v modré hodince světla tak málo, že expozice mi i bez filtru vychází na 1 vteřinu, musím použít nejslabší filtr, co mám a to je ND64 (-6EV). Výpočet u ND64 bude vypadat následovně: 1 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 = 64 vteřin. Pokud je takový čas málo, můžu další -1EV řešit přicloněním z clony f8 na clonu f11 a pak budu na 128 vteřinách a tak dále.
Pro jistotu přikládám ještě clonová čísla, kde jsou posuny o 1EV mezi jednotlivými clonovými čísly:
f/2,8 | f/4 | f/5,6 | f/8 | f/11 | f/16 | f/22.
Příklad: Pokud budu mít nastavenou clonu f8 a změním ji na clonu f11, tak přicloněním bude úbytek -1EV. Pokud bych místo f8 nastavil f5,6, tak naopak díky odclonění získám +1EV. Pokud je vám teď divné, proč máte na foťáku i jiná clonová čísla než jsem uvedl v tabulce, tak je to proto, že fotoaparát vám umožňuje clonit po ⅓ EV.
Magnet vs. závit
Filtry je potřeba na objektiv nějak upevnit a máte na výběr z několika možností. Systém, který chcete používat, je potřeba si promyslet před nákupem filtrů. Šroubovací filtry se šroubují přímo na objektiv. Magnetické filtry nasadíte na objektiv pomocí magnetického adaptéru. Poslední možností jsou speciální držáky na objektiv do kterých zasouváte filtry ve tvaru čtverce. Jedná se o nejnákladnější metodu, a držák je možné použít většinou jen na konkrétní objektiv.
Pokud jste na začátku a žádné filtry nevlastníte, než začnete utrácet peníze, doporučuji se zamyslet nad tím, jaký systém pro vás bude nejvhodnější. Vřele doporučuji jít magnetickou cestou, protože práce v terénu je s touto metodou nejpohodlnější a nejrychlejší. Díky tomu, že pro výpočet času s filtrem nejprve potřebujete znát čas expozice bez filtru, budete neustále filtr sundávat a nasazovat. Šroubovat do nekonečna tam a zpět, když je -15 stupňů a v rukavicích to nejde.. To je zážitek, který opravdu nechcete zažít 🙂.
Další hodnota, se kterou musíte počítat, je průměr filtru. Průměr volte podle objektivů, které budete při focení používat. Pokud máte objektivy s různými průměry, vyberte ideálně ten největší. Pokud takový filtr budete chtít použít na objektivu s menším průměrem, bude vám stačit redukční objímka.
Příklad: Dejme tomu, že nemám žádné filtry. Vlastním objektivy s průměry 82 mm, 77 mm a 67 mm. Filtry bych tedy nakoupil v průměrech 82 mm, a k tomu si dokoupil dvě magnetické redukce (step up ring). Jednu 77-82 mm, druhou z 67-82 mm. Jelikož počítám s magnetickým systémem, potřebuji ještě magnetický kroužek na průměr 82 mm. Pak už stačí vybrat ND filtry pro magnetický systém o průměru 82 mm.
BEZ/DRÁTOVÁ SPOUŠŤ, PARŤÁK, KTERÉHO CHCETE MÍT U SEBE.
Dalším velkým pomocníkem při fotografování dlouhých expozic je drátová nebo ideálně bezdrátová spoušť. Na takové spoušti je možné si nastavit délku expozice s nějakou rezervou, případně expozici kdykoliv zastavit při dramatické změně podmínek během fotografování. Dalším důvodem, proč mít spoušť, je, že fotoaparát potřebujete mít ustálený na stativu a mačkání spouště ručně vám bude dělat neplechu. Pro expozice kratší než 30 vteřin je možné si pomoci 2-vteřinovým zpožděním.
PRÁCE V TERÉNU, RUTINA SE POČÍTÁ!
Teď, když víte, co potřebujeme k fotografování dlouhých expozic, můžeme se pokusit to přetavit v nějakou fotografii. Jak taková práce v terénu vypadá? V případě krajinářských fotografií proces začíná přípravou ještě před tím, než vezmu batoh s výbavou a vyrazím fotit. Plánování je věc, která vám několikanásobně zkrátí cestu k atraktivním fotkám. Pokud neradi plýtváte vlastním časem, tak se bez něj jednoduše neobejdete. Jasně, můžete ten batoh prostě vzít a jít to zkusit, ale kýžená fotka bude spíš dílem náhody než cílené snahy. Podrobným plánem se zde zabývat nebudu, protože to by bylo na další článek (možná příště). Pokud chci do fotografie zakomponovat nějaký tep města, tam je to zase naopak často dílo náhody, co v danou chvíli město nabídne. Pokusím se sepsat pár pravidel, co je dobré u fotografování dlouhých expozic dodržovat v případě fotografování krajiny, případně architektury. To, co tu teď popíši, je moje workflow, a některé části je možné si libovolně upravit, ale mít v těch krocích systém se opravdu vyplatí. Jak si na některé věci zvyknete, eliminujete tím chyby, které při focení občas vzniknou.
Seznam kroků:
- Plánuji, co chci fotit, včetně sledování počasí. Chodím prostě za podmínkami, které se k těm dlouhým expozicím hodí. Když chci na fotce mraky, tak logicky nepůjdu v den, kdy je 0% oblačnosti. K plánování používám tyto pomůcky: Google Maps, Google Earth, Windy, Clear Outside, Photopills.
- U krajinářské fotky jsou nejatraktivnější časy východu/západu slunce. Pokud chcete do fotek dostat inverze, je nutné si přivstat a vědět, kdy budou. Na místě chci být vždy minimálně hodinu před tím, než začnu fotit.
- První, co řeším, je kompozice. Když mám jasno v tom, co přesně budu fotit, usadím stativ a překontroluji fotoaparát. Vyplatí se mít uložené vlastní režimy. Můj krajinářský režim pro dlouhé expozice vypadá tak, že mám uložený uživatelský režim M, clonu f8, ISO 100. Když vyberu tento režim, mám jistotu, že se mi fotoaparát vždy nastaví do těchto výchozích hodnot a nemusím přemýšlet, zda nemám nastaveno něco jiného z předešlého focení.
- Pokud mám nasazený AF objektiv, překontroluji, že mám vypnutý AF a stabilizaci.
- Zaostřím vždy manuálně. Přes 10x zvětšený náhled v hledáčku (bude fungovat pouze u bezrcadlovek) nebo na displeji.
- Změřím expozici bez nasazeného filtru. Podle času, který mi vychází bez filtru, zvolím ND filtr. Pro přepočet času používám aplikaci od VFFOTO (pouze pro Android).
- Přepnu fotoaparát do režimu bulb, který mi umožňuje fotografovat expozice delší než 30 vteřin. Překontroluji, že v režimu bulb mám nastavenou stejnou clonu jako v režimu, ve kterém jsem měřil expozici.
- Na bezdrátové spoušti nastavím čas expozice. Doporučuji k tomuto času vždy připočítat aspoň 20% (aplikace od VFFOTO to umožňuje přímo v nastavení), protože během exponování se podmínky mohou měnit. Pokud expozici změříte za slunce a při fotografování slunce zajde za mraky, dramaticky se změní světelné podmínky, a pro správnou expozici budete potřebovat delší čas. Stejně tak se podmínky rychle mění v modré hodince. Ráno bude světlo rychle přibývat a večer ubývat. Musíte s tím počítat při nastavení času.
CO ŘÍCI ZÁVĚREM? ŽÁDNÝ UČENÝ Z NEBE NESPADL.
Doufám, že vám tento článek pomohl utřídit informace o tom, co je dlouhá expozice, k čemu slouží ND filtry a jak je používat. Pokud patříte mezi fotografy, kteří si raději vše nechají ukázat v praxi, velice rád se s vámi domluvím na individuálním workshopu v Brně, kde vám pomohu projít celým procesem krok za krokem. Cena individuálního workshopu je 2 890,- a trvá 2,5 hodiny. Termín je možné poptat přes formulář níže. Nebo se s námi vydejte na několikadenní workshop v Budapešti, který je zaměřený právě na dlouhé expozice.
